|
|
Energetická politika SRN vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové
Kavan, Vilém ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá německou energetickou politikou vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové (2005-2021). Především se zaměřuje na import ruského zemního plynu do Německa a s ním související projekty Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Hlavním cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku, zdali energetické zájmy Spolkové republiky Německo vedly k navyšování její závislosti na Ruské federaci. Práce analyzuje německý přístup jak ke své energetické politice, tak k politice ruské a dává ho do souvislosti s konkrétními daty, jež se importu ruského plynu týkají. Z analýzy vyplývá, že Spolková republika Německo vedla svou energetickou politiku vůči Ruské federaci nezávisle na jejích politických krocích, stejně jako zanedbávala kritiku, již někteří její partneři k vzájemné spolupráci vyjadřovali. Výsledkem práce zároveň je, že energetická politika Spolkové republiky Německo vedla k navyšování její závislosti na Ruské federaci.
|
|
|
Historie a současnost legislativního procesu v České republice a ve Spolkové republice Německo
ŠTIKOVÁ, Linda
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zákonodárné moci jakožto nedílné součásti každého právního státu, a na tvorbu primárních (zákonných) předpisů a sekundárních (podzákonných) předpisů v komparativní perspektivě České republiky a Spolkové republiky Německo. Stručně je také nastíněn historický kontext tvorby zákonů obou států z doby existence pluralitního politického systému, který do určité míry inspiroval současné právní předpisy. Klíčová je rovněž otázka efektivnosti právotvorné procedury spočívající ve znalosti ze strany veřejnosti, neboť právě transparentnost legislativy plní významnou roli v každodenním životě občanů.
|
|
|
Pražská smlouva 1973
JANEČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi podepsání Pražské smlouvy v roce 1973 mezi Spolkovou republikou Německo a Ceskoslovenskou socialistickou republikou. Přibližuje sporná témata, která provázela jednání. Zásadní nesoulad spočíval v rozdílné interpretaci platnosti Mnichovské dohody. Podpis Pražské smlouvy umožnil proces détente v mezinárodních vztazích, jež podpořil koncepci neue Ostpolitik západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Bakalářská práce dále přibližuje mediální obraz uzavření Pražské smlouvy, přičemž existoval značný rozdíl mezi periodiky vydávanými v Ceskoslovensku a v západní Evropě, který vyplýval z odlišného pojetí role médií v politickém systému.
|
|
|
Bytová koncepce v evropském kontextu
Neumann, Michal ; Vaňková, Lucie (oponent) ; Krejza, Zdeněk (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je srovnání bytové politiky České republiky vzhledem k dalším evropským státům. Z důvodu různých ekonomických, historických a politických predispozic jednotlivých států a jejich geografickému umístění je pozornost orientována na sousedící státy s Českou republikou. Zvolená skupina posuzovaných států poskytuje dostatečně různorodé přístupy k bytové politice do takové míry, aby mohla být objektivně hodnocena účinnost jednotlivých opatření, která by mohla být aplikovatelná na prostředí České republiky. Teoretická část obsahuje základní směry bytové politiky, její cíle a členění. Dále jsou specifikováni hlavní účastníci při její tvorbě a základní nástroje bytové politiky, které se nacházejí v souladu s elementárními principy charakteristickými pro trh s bydlením. Následuje historické uvedení jednotlivých států pro porozumění souvislostí v národních rozdílech bytových politik a vývoj oblasti bydlení. V praktické části jsou zhodnoceny situace jednotlivých bytových politik a jejich nástrojů v delším časovém horizontu z pozice obyvatelstva, bytových fondů a ekonomických souvislostí s ohledem na neočekávané nadnárodní okolnosti. Výsledkem praktické části je statisticky podložené zhodnocení jednotlivých bytových politik a jejích jednotlivých částí. Závěr diplomové práce obsahuje komentář autora a návrhy na optimalizaci prvků bytové politiky v České republice, popřípadě definování základních rizik.
|
|
|
Reakce německé školské politiky na Evropskou migrační krizi na příkladu čtyř spolkových zemí
MUŽÍK VEŘTÁTOVÁ, Ludmila
Bakalářská práce přibližuje čtenáři reakci školské politiky Spolkové republiky Německo na otázky migrace a školské integrace. Čtenář je seznámen s fungováním státního zřízení federativní republiky, systémem školství ve Spolkové republice Německo a s Evropskou migrační krizí. Obsah legislativních dokumentů z oblasti školství je přiblížen na výběru čtyř spolkových zemí, jmenovitě Bavorska, Braniborska, Saska a Severního Porýní-Vestfálska. V práci je přiblížen pohled těchto dokumentů na oblasti školní docházky žáků z řad migrantů, jejich školskou integraci a vliv odlišného náboženství na běžné předměty nabízené ve veřejném školství. Bakalářská práce je komplexním pohledem na problematiku německých školských legislativních dokumentů ve vztahu k Evropské migrační krizi.
|
|
|
Srovnání procesu digitalizace mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou v kontextu elektronizace veřejné správy
HORKÝ, Ladislav
Diplomová práce se zaměřuje na téma srovnání procesu digitalizace na pozadí států České republiky a Spolkové republiky Německo. V rámci komplexnosti pojmu digitalizace bude pozornost věnována oblastem Průmyslu 4.0 a eGovernmentu. Představeny budou jak pojmy a jejich význam, zasazení do celkového kontextu apod., tak také příklady přístupů států jako Francie, Korejská republika, Japonsko, dále Evropská unie, nebo také příklady firem a dopady čtvrté průmyslové revoluce na tyto hospodářské subjekty. Následně se diplomová práce zaměří přímo na eGovernment v České republice a Spolkové republice Německo jak z hlediska struktury, vývoje a hodnocení, tak i příkladů projektů a služeb. Závěrečná část bude věnována myšlenkovému zhodnocení Průmyslu 4.0 a eGovernmentu v obou zmíněných státech.
|
|
|
Privatizace bytového fondu nových spolkových zemí SRN po roce 1990
Plhák, David ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce pojednává o privatizacích bytového fondu v nových spolkových zemích Spolkové republiky Německo od roku 1990 do roku 2008. Cílem této práce je zmapovat vývoj privatizačních procesů a zanalyzovat jejich dopady na vývoj bytového fondu. Pro nastínění kontextu se práce nejprve věnuje okolnostem sjednocení Německa a výchozímu stavu bytového fondu nových spolkových zemí. První část práce se věnuje privatizacím, které byly spojeny s procesem transformace východoněmeckého bytového sektoru na tržní hospodářství. Tyto privatizace bývají označovány jako "první vlna" privatizací. V této části je nastíněn právní rámec privatizací a jejich průběh v 90. letech. Dále tato část obsahuje pojednání o restitucích, které byly jakožto specifická forma privatizací součástí transformace bytového trhu. První část práce je uzavřena zhodnocením dopadů privatizací na vývoj bytového fondu v 90. letech. Druhá část se zaměřuje na "druhou vlnu" privatizací komunálního bytového fondu, která započala na přelomu tisíciletí. Primární motivací již nebyla transformace bytového trhu, ale spíše snaha stabilizovat hospodaření daných měst a obcí. Tyto privatizace mimo jiné reagovaly na vývoj v nových spolkových zemích, kdy ke konci 90. let došlo k poklesu počtu obyvatel a nárůstu míry neobsazenosti bytů. Druhá část práce se dále...
|
|
| |
|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
host ::
RSS.